Kabátohábity

Samotný název práce otevírá škálu možností interpretace. Kabát vnímáme především utilitárně, jako něco, co si můžeme obléknout, co nás ochrání před chladem, zatímco hábit odkazuje spíš na duchovní nebo symbolickou rovinu zahalování. Jestliže se dřívější obrazy, které vycházely z tradice závěsného obrazu, opíraly o zvládnutí (tedy ovládnutí) tohoto media autorkou, v současné práci hovoří o „spolupráci s malbou“. Tak jako se v historii malíři inspirovali skvrnami, otisky na stěnách, nechává se Natálie nyní vést tím, co se lněným plátnem udělají procesy máčení, ždímání, vysychání. Dostává se tak k pojmům záhyb, draperie, které jsou důležité nejen pro tradici umění, ale také filosofii (Deleuze). Upozorňovala jsem na velmi inspirativní knihu Ninfa moderna s podtitulem Esej o spadlé draperii od George Didi-Hubermana, která nás může navést na čtení v souvislosti s ostatkem, ale také třeba módou, veteší, útrobami napříč dějinami umění. V jejich kontextu píše také o neuvědomělých genealogiích.

Doc. MgA. Barbora Klímová, Art.D. ,,fragment posudku bakalářské práce“